Dům - jak to je?

Jednou řekl, že mu souseda setra řekla, aby se mu věnoval, že je tam sám... A takhle to dopadlo. Od doby, co bydlíme vedle, už není sám. Vzal ho k sobě do práce, dává mu svůj čas, chodí za ním. No, tak vlastně... zůstala jsem sama já. Byl to dokonalý plán, aby opravdu koupili ten barák tady. Ano koupili. Protože i když všude vypráví, jak koupil barák a jak na něm pracuje, tak... Koupil ho s pomocí hypo, které z poloviny platí i bratr, máma dala milion sto, táta milion... Takže, koupili si ho všichni, ale pro Tik Tok je to jinak. Aby protivníci záviděli. Já tu pravdu řeknu, protože vím, jak to je... Na baráku se nic neděje, jen to, že já tu uklízím. Půda, která se má rekonstruovat je stále plná bordelu, protože není stavební povolení, protože to nemusím uhánět, však to neplatím. Ano, máma bude dávat na rekonstrukci půdy další milion. To znamená, že největším podílníkem tohoto domu je máma. Takže až příště uslyšíte, já mám barák, já koupil barák... Ne!

Je všech a největší podíl by spravedlivě měl být mámy. On nikomu nebude vyprávět, že hypotéku 16000,- Kč platí napůl s bratrem. Proč by to říkal? Proč by se chlubil pravdou, když může lhát? Ale nejen že lže vám, ale i sobě. To je snad nejhorší, co si člověk může udělat. Bez mámy by tu nikdy nebyl pořádný kotel, který splňuje normy, nemohli bychom se sem nastěhovat, protože by nebylo dřevo na topení. Bez mámy by se nezaplatil projektant... A přitom o ní mluví tak, že je největší zlo v jeho životě. Ona dělá to, co chce on. 

Po pravdě, oni tenhle barák ani nechtěli. Chtěli jiný a jinde. Ale protože soused chtěl, aby byli tady a podle toho také ovlivňoval i jeho. Barák není pro tři rodiny. Pozemek je velký, ale v baráku jsme teď my tři ve dvou místnostech přičemž syn chodí přes náš pokoj do svého (mně to nevadí), je za zdí, takže se neustále musí něčemu podřizovat... 

Až máma zaplatí rekonstrukci půdy, kterou jsem navrhla, bude to lepší, ale stále je tu člověk, který platí půlku hypa 3M, aby žil v pokojíčku na konci baráku.

Nastěhovali jsme se sem proto, aby se tu mohlo pracovat. Ten náboj. Do konce zimy tu brácha bude mít pokoj hotový, já po práci budu dělat a nemusím jezdit pořád sem a tam. A pak já nebudu celý víkendy furt dělat, já nebudu "tuto a tamto" Takže jsme tu od konce listopadu, na nic se tu nesáhlo, rozpadl se "vztah" a on se vrací do starých kolejí, jak žil dávno předtím. 

Ale soused už není sám! Má to, co chtěl. Není sám! Nevím, jak je to dlouho, co mu zemřela partnerka, kterou údajně zbožňoval. Ještě když jsem tam párkrát byla, tak že byla něco jako já. Přístup k životu, čistotná, vařila, povahově prostě. Byl to teda záměr? Já už fakt nevím.

Neodbočuju... Hele ty plány. Udělá se půda, bude se stavět ze stodoly barák pro nás. To je výborný vtip. Máma zrekonstruuje půdu, ale žádné peníze pak už nedá. A s jeho platem postaví tak budku na ptáky, takže plány nejsou vůbec realizovatelné. Ale nejlepší je, že vy tomu také věříte a říkáte si, my to nějak dáme... Tak třeba za 5 let si vezmu hypotéku na rekonstrukci té stodoly a dáme to. Protože to přece má být náš dům. A já bych neváhala a šla do toho. Ale teď si říkám, že vlastně já můžu jen přihlížet a mlčet. Stejně jako jeho máma, která do toho dá nejvíc. 

Ona celý život šetří a dává to vlastně teď do svého. A že šetří, je její BONUS, díky kterému teď vlastně budou konečně jednou žít na stará kolena. 

Všichni kolem vědí, jak to tu jednou dopadne. Až tu rodiče nebudou... Nebude tady nikdo, kdo by to držel v nějakém chodu, protože největší Bůh na téhle planetě, který to koupil a je to jen jeho (berte s nadsázkou a v uvozovkách), tak ten se umí jen nadchnout. Do krve se svámi bude dohadovat, že to tak bude, ale ... vy už předem víte, že je to jen pusa, která mluví. 

On je pracovitý, pro každého udělá cokoli, ale jak jde o jeho, nic nefunguje a nic není takové, jako se říkalo před pár měsíci. Když se rozhlédnu kolem, vidím jen povalovat se tu věci, které tu už dávno být neměly. Když to porovnám s fotkami prostředí tam nahoře, už to začíná mít nebezpečnou podobu. Něco vezmu a odložím to jinde, tak už to tam nechám. 

Průser je, že tohle nevidím jen já, ale lidé, kteří to znají a vědí, že to bude stejné. Minulý týden jsem zaslechla názor, že lidé si tu povídají, jako všude a že ta holka to tam uklízí, udržuje, ale jak jednou vypadne, bude to zase stejný skvot, jako dřív. 

Myslím si, že mají pravdu. Oni to znají, žijí kolem nich celý život. 

To co vy třeba obdivujete, vůbec není realita. To co slyšíte z jeho úst, tak není ani pravda. Je to jen to, co by chtěl a nikdy s tímhle přístupem mít nebude. Člověk musí začít u sebe. Naučit si nelhat, mít se rád. Pak je ten život skutečný.